Jak jsem navštívil autoservis I.

Z našeho zánovního rodinného vozu se začaly ozývat podezřelé zvuky, které nevěstily nic dobrého, což bylo jasné i nám, kteří nejsme techničtí hráči a údržbu automobilu necháváme na odbornících. V diagnostice závad nijak nevynikám a tak jsem nejprve zvolil tradiční taktiku, zesílil jsem přehrávač hudebních nosičů. Dal jsem vozidlu čas na samoopravu a nechal jej umýt vnitřně i zevně, ale zvuk se ozýval dále a protože se pomaličku blížil čas dovolené v bývalé Jugoslávii, zvedl jsem telefon a zavolal do servisu. Už si přesně nemapatuju, jestli pan mistr řekl na uvítanou ano nebo no, ale naopak si pamatuju celkem přesně, že když jsem mu popsal závadu a úmysl odjet za hranice všedních dní, otázal se k mému velkému údivu, jestli chci jet „tímhle“ autem. Chtěl jsem laškovně odvětit, že nikoliv, že chci letět vrtulníkem, ale potřebuju se nějak dostat na heliport, ale nechtěl jsem zanášet do věci ještě větší zmatky. Prý to bude převodovka a tu trvá opravit nejméně dva týdny a celá dílna se taktéž chystá na vakace a ještě něco říkal ten muž a já si představoval, jak se potí v umaštěné kombinéze. Namítl jsem, že nemohou stále jezdit na dovolené, když nestíhají práci, on namítl, že jezdí jen jednou v roce a já raději nenamítal nic a tak jsme se domluvili, že to nějak zkusí zvládnout. S naším automobilem osobního typu jsme se rozloučil a odvezl ho do správky. Do dovolenky zbýval více než měsíc a tak jsem byl v klidu.

Po pár dnech jsem to nevydržel a do dílny zavolal, abych se ujistil, že se věci posouvají správným, tedy jihovýchodním směrem. Zvedl to druhý mistr, což jsem poznal až za chvíli, protože místo představení použil také no nebo spíš ano. „Jo, to je ta spojka?“ věděl hned o co jde a prohlásil, že na tom pracují a že to nebude dlouho trvat a že mi přece dají vědět. Samozřejmě si žádný pracovní ani osobní život neplánuji a kromě masturbace mám jedinou povinnost a to je čekat na zavolání z mototechny a tak jsem se s odpovědí smířil, nakonec spojka stojí o mnoho méně než převodovka. Za pár dní jsem ale znejistěl a protože jsem měl cestu okolo, zastavil se za hochy osobně. Vůz byl zvednutý na heveru a vypadal celkem kompletní, prý to již dokončují a už to brzo bude. Požádal jsem o trochu větší porci konkrétnosti a prý dneska odpoledne nebo zítra dopoledne. Byl čtvrtek a tak jsem se těšil na víkend věnovaný autoturistice, nejpřirozenějšímu pohybu, který člověk vymyslel. Druhý den jsem hru nervů nevydržel a odpoledne zavolal první, zvedl to pro změnu první mistr, na gestapu měli oblíbenou taktiku hodného a zlého policajta, jak nazvat tuto taktiku nevím, prý už je to hotové, jen před chvílí zjistili, že potřebují nahradit ještě jednu součástku a zrovna zjišťují, kdy bude dostupná. V pondělí. Poděkoval jsem tedy za ochotu a přehodnotil víkendové plány. Beztak má řádit nějaká fronta okluzního typu.

V pondělí volal mistr dva a oznámil mi, že auto pro změnu hotové není, protože po nastartování se zvuk z převodovky ozývá dále a je potřeba převodovku vyjmout a opravit. Zalapal jsem po dechu a nechal chlapce dělat jejich práci, které rozumí a jistě by nedělali nějaké zbytečné úkony, které by si nechali platit v sazbě hodinového typu. Ve středu řekl ano nebo no první mistr a prý musí převodovku rozdělat a zjistit, kde je problém, od pondělí se daleko neposunuli, alespoň jsou ale konzistentní. Ve čtvrtek mi říkal mistr dva, že jednou tam měli auto s převodovkou půl roku a já říkal, že to nechci vědět. Pátek jsem si kazit nechtěl. Když jsem se v dalším týdnu nedovolal vůbec, pochopil jsem, že přišel čas dovolené, kdy si pánové odpočinou od své náročné práce. Po návratu jsem zavolal a mám dojem, že mistr jedna neřekl ano nebo no, ale prohlásil, že mi chtěl zrovna volat. Ocenil jsem úroveň opravářovy telepatie a trochu mne mrzelo, když dodal, že zrovna něco dělá a zavolá mi později. Inu také mi nevolal, jen volat chtěl. Později jsme spolu hovořili a já se dozvěděl, že zjistili, kde je problém a zároveň je ještě větší problém, že nelze sehnat díly náhradního typu, aby problém odstranili. Prý ale našli nějakého dodavatele v USA a díly poptali. Poptávat něco za oceánem není žádná psina a tak jsem se zeptal na posun až ve středu a dozvěděl se od dvojky, že čekají na odpověď z USA. Trochu mne to vyděsilo, protože pokud čekají tři dny na odpověď na email, není oněch šest měsíců zase tak nereálný termín.

Druhý den jsem se zastavil osobně, po telefonu není ten prožitek opravdový. V kanclíku byli oba mistři a svorně kývali hlavou, že čekají na odpověď a stále nic. V rohu stál odstrojený vůz, okolo nějak všechny možné díly a součástky a já si říkal, že není taktické být přílišně přísný, protože tohle někdo musí sestavit zpět. Naznačil jsem tedy jen, že začínám být maličko netrpělivý a pánové řikali, že i jim auto v garáži překáží. Politoval jsem je a po pravdě přiznal, že po měsíci v dopravě hromadné mi nějaké překážení nepřijde jako něco tak strašného. Nabídnul jsem se také, že zkusím pomoci a že nemám problém někam napsat či zavolat v jazyce angloamerických banditů a vzdušných teroristů, protože pokud jsou jejich komunikační schopnosti v jazyce mateřského typu omezené, mohla by zde být dost zásadní překážka, která způsobí několika měsíční zpoždění. Dávat věci do gůglu je přeci našincův denní chleba a to by bylo, kdyby nebylo. A bylo. Přes první odkaz jsem se doklikal na jakési hochy z Anglie, kteří se specializují na opravy převodovek a protože jsem nechtěl být za chytrolína, nesměle jsem poslal do servisu odkaz s dotazem, jestli to není právě to, co hledáme. Nabídka na aukčním serveru pravda byla pro starší model, ale proč pochybovat, že zvládnou i novější a ztrapňovat mistry jsem nechtěl a tak jsem jim dal prostor se zeptat. Anglie je zásadně blíž než Amerika a tak to trvalo jen den, než jsem dostal infromaci, že odkaz je k ničemu, mají jen to, co nabízejí v inzerátu.

Mrzelo mne, že se věc nevyřešila takto snadno a rychle a tak jsem se druhý den více snažil. Když nepomůže pět minut gůglování, pomůže deset minut. Nebo patnáct. Prošel jsem fóra, kde jsem narazil na silácké řeči majitelů vozů a přátel značky a také doporučení na dva opraváře převodovek. Oba řekli ano nebo no a jeden jel také na dovolenou a druhý chtěl převodovku vyfotit, nabídnul jsem, že mám přesný typ a kód, ale to prý nepomůže, podle fotky pozná, jestli je to ten typ, který opravuje nebo ten druhý. Ani majitelé vrakovišť nejsou příliš výřeční, někteří říkali ano nebo no, někteří dokonce mlčeli zcela. Neměli. Dostal jsem i tip na jiného automechanika, který se samozřejmě nepředstavil, ale začal vymýšlet všelijaké teorie, jak opravu provést. Je zajímavé, kolik špatného začíná na písmeno A. Automechanici, autovrakoviště, autodílny, AIDS, Anife Vyskočilová, ANO, artróza, anální fisura A další. Pan Hitler, pán Babiš a paní Krnda jsou toho také důkazem. Soustředil jsem se více na Anglii. Pár zamítavých mailů bez formalit ukázalo, že ani tam nejsou opraváři vozů žádní lordi. Na A začínají také ajťáci a ti mě naučili, že důvěřovat třeba není, prověřovat však ano a tak jsem napsal i na první kontakt, který prý nemá, co potřebujeme. Odpověď byla ještě horší než jsem čekal, možná pustili k počítači nějakého Poláka, který přišel opravit kohoutek, ale angličtina to byla ještě bídnější než moje a to vážně o dost. Servis byl v Coventry, možná tomu nechvalně proslulému bombardování předcházela podobná zkušenost. Ale výše zmíněný pan Hitler pokud vím jezdil v Mercedesu. Ztrácel jsem trochu naději. Druhý den však přišla odpověď, která již smysl dávala, buď vyhodili toho instalatéra nebo vystřízlivěli, každopádně se ukázalo, že potřebné díly mají. Po více než měsíci svitla naděje, že auto znovu pojede.

Komentáře

  1. Tak pravil nn, 20. 6. 2016 v 14.38 :

    No jo, maloburžoasie, ta musí mít vždycky něco extra. Vendelín Bajza sedlal Harley-Davidsona a tak se pan RVHP nemohl nechat zahanbit dělnickou škodověnkou, kterou by mu opravily kdejaké zlaté české ručičky. To oni se k rodné hroudě otočí zády a radši si budou okázale dopisovat přes kanál, ba i přes oceán.

  2. Tak pravil RVHP, 20. 6. 2016 v 14.42 :

    Ono mne to pohrdání slepicí bojového typu ve znaku přišlo draho!

  3. Tak pravil Alfi, 21. 6. 2016 v 13.31 :

    Pobavilo a už se těším na druhy dil seriálu. Jen jsem se nikde nedočetl, o jakou značku automobilu se jedná? Podle těch štrapáciích to vypadá minimálně na Rollse..

  4. Tak pravil orsic, 22. 6. 2016 v 10.08 :

    http://www.sarbatru.net/wp-content/uploads/P1010498.jpg

  5. Tak pravil orsic, 22. 6. 2016 v 10.50 :

    To jsem zvědav zda vyhraje pravda a láska nebo větrné mlýny autoservisů ..

  6. Tak pravil Karl, 26. 6. 2016 v 13.50 :

    Ke které bande neautorizovanych dobrodruhu jste vozidlo zavezl, herr kollege?

  7. Tak pravil RVHP, 27. 6. 2016 v 8.24 :

    Tak oni měli hezká hodnocení na těch internetech a v kanclíku kromě nahejch holek i pár certifikátů o grandiózní spolupráci s velkou automobikou no… Asi to příště dám někomu šikovnějšímu…

  8. Tak pravil Karl, 4. 7. 2016 v 9.22 :

    Njn to jsou tyhlety lajky a rekomendejsny.. je to k hovnu 😉

Vložit komentář