Moravskoslezsko über alles

Má záliba v cizojazyčných kuchyňských snímcích mne přivedla k pořadu Jak šmakuje Moravskoslezsko. Tato unikátní šou se pravděpodobně vysílala na televizní stanici Polar, což je pravděpodobně jakási lokální severomoravská štvavá vysílačka, brojící proti hlavnímu městu a všemu ostatnímu co nepochází z Moravskoslezského kraje. Naštěstí jsou všechny díly připraveny k zhlédnutí na jůtůbu a tudíž je možné dosyta se kochat touto studnicí lidové moudrosti, košilatého vtipu a regionální kuchyně. A dojde i na ostravskou klobásu, nám obyvatelům hlavního města jediný známý pokrm z rázovitého (razoviteho?) kraje. Ostatně nejen na ostravskou, uzeniny, uzené, slanina a podobné produkty jsou základem krajové kuchyně, alespoň dle této video kuchařky. Možná se jedná o chlapácký vzdor proti slavnému rodákovi MUDr. Dolečkovi a jeho iracionální snaze o racionální stravování, kdo ví.

Od plotny nás pořadem provází nesourodá dvojice kuchtíků, starší pan Mirek, který si skromně ke jménu nechal připsat titul šéfkuchař šéfkuchařů a tichý Tom, který je pouhým šéfkuchařem. Tato dvojice aspiruje na to stát se legendou. Pan Mirek je hřmotný bodrý chlapák, v gastronomii se vyzná a hned tak ho něco nepřekvapí. Vše ozvláštňuje svérázným humor oblastního konferenciéra a každé pokračování seriálu je prodchnuté duchem zábavy na úrovni iniciačního večera výběrové rekreace ROH. Pan Mirek je také světák a tak nás neopomene upozornit, jak projel svět a poučil jeho osazenstvo zač je v Moravskoslezsku perník. Také maluje slovy a recepty dokáže náležitě vychválit, jen by asi doktor Doleček nesouhlasil, že se jedná ve všech případech o pokrmy zdravé, ale třeba se názor vědy na živočišné tuky změnil a brzy nás o tom přesvědčí nějaký akademik Chacharenko. Pan Mirek je pěkný číman a kupříkladu při pepření nikdy neopomene dodat „dáme trochu pepře … ať se vzepře“.

Tichý Tom trpělivě plní mistrovy úkoly a občas je požádán o názor, třeba větou „co si o tom myslíš, Tome?“, na odpověď však šéfkuchař šéfkuchařů málokdy počká. Počínání obou kuchtíků je tak možné vnímat i jako podobenství vztahu otce a syna. V prvním plánu je ale kuchyně severu Moravy, recepty sesbírali sami domorodci a do televize zaslali a tak se jedná jistě o jídla autentická, přičemž je nutné závidět horníkům jejich energetická vydání, která mohou ospravedlnit podobný energetický příjem. Nepředpokládám, že bych měl někdy potřebu recepty zkoušet, u dokumentů plynových komorách se to ovšem také neočekává a přesto je shledáváme přínosnými. Zde oceňuji hlavně zmíněnou bodrost hlavního protagonisty, plachou přítomnost jeho kolegy, nevšední a vzrušující pohled pod pokličku regionu, do kterého se s největší pravděpodobností nikdy nepodívám. Možná by mělo smysl opatřit pořad titulkem „doma to raději nezkoušejte“, ale to už nechám na tvůrcích.

A zde esence série, silvestrovský speciál!

 

Komentáře

  1. Tak pravil Sarah, 6. 2. 2014 v 11.52 :

    Přiznám se, že mě víc udivila finanční stránka takového malého špízování.. Dovolila bych si tipnout, že recepty pochází z období rozkvětu oblasti Ostravsko-karvinske uhelne panve.

  2. Tak pravil RVHP, 6. 2. 2014 v 12.10 :

    Rozvoj uhelné pánve a využití pánve kuchyňské spolu úzce souvisí… jestli to nebudou nakonec ty spojené nádoby!

  3. Tak pravil Havana Blues, 6. 2. 2014 v 14.16 :

    S intramuskulárním nabalováním tuku? I kuchař si může přečíst Vergilia v originále…

  4. Tak pravil Sarah, 6. 2. 2014 v 15.12 :

    Každopádně ti, Radovane, převelice děkuji za otevření očí. Donedávna jsem se domnívala o tomhle malém umouněném koutu republiky, že je jen bohy zapomenutým, nekultivovaným zdrojem prehistorických uhelných polymerů.. zjevně tomu tak není.
    Je na čase objevit podobnou intelektuálně-kulturní zlatou žílu i zde, na Chrudimsku..

  5. Tak pravil Frantig, 9. 2. 2014 v 11.59 :

    Chlapi jsou jistě zemití a jídla hutná, ale nemálo bych jich i ochutnal, což se o mnoha jiných Youtube-show kuchařského typu říct nedá

Vložit komentář