Strýček Novák farmu měl

Sobotní dopolední návštěva tržnice je báječná věc, co nakonec vymyslet na volný den jiného, než nakoupit potraviny, které člověk nepotřebuje, je možno je nechat zkazit a následně vyhodit. Venkoncem chladnička neslouží jen jako prostor pro umístění sbírky kýčovitých magnetů z bývalé Jugoslávie, je přímo ideálním místem pro pomalou a nepozorovanou zkázu poživatin. Nejsem stále zcela smířen s pojmenováním znovuzrozených trhů a stále marně pátrám po oněch farmářích, tedy mužích v gumácích a slaměných kloboucích, ale i tak má toto hnutí mé sympatie. Jakkoliv se nemohu zbavit dojmu, že velká část prodejců jen přeloží šmakulády z plastu do proutí a obdaří je označením farmářský, selský, sedlácký či nějakou jinou rustikálně opojnou obdobou. Obzvlášť slovenští bačové s umělohmotnou ovcí a poněkud průmyslově obalenými produkty mnoho mé důvěry nemají, nějak mi do té bukolické symfonie zaznívají falešné tóny. Ale to jsem celý já, zatímco druhý pochopil volání městského lidu a nabídl mu uspokojení jeho potřeb, já nahlížím na takové konání mrzoutsky. Také se myslím opakuji, ale to je  matka moudrosti.

I tak jsem ale vyrazil na trh blízko kulaťáku, za mých mladých let nesoucího tuším označení Náměstí VŘSR, ale to bylo ještě v dobách mé příslušnosti k 44. pyjonýrské skupině nadporučíka Světela, tedy dávno. Litoval jsem, že jsem zapomněl doma košík, abych si užil farmářského trhování naplno, bez pocitu trapnosti z nošení tašek igelitového typu. S velkým zápalem jsem sledoval nabídku všeho čerstvého a sezónního a několik stokorun směnil s bodrými trhovci za zboží. Obzvlášť polovina slepice, která sama o sobě vážila dvě kila mne zaujala, doufám, že takto narostla po nějakých speciálních farmářských hormonech. Také slovenská rajčata s obsahem chuti rajčat byla milým překvapením, ikdyž proti makedonskýcm tomatům byla chuť obsažena jen v množství stopovém. Selské mléko, farmářské máslo, pastevecký sýr, sedlácký jogurt. Tašek přibývalo. Neurazil ani jelení klobásek, jahody z litoměřicka či chléb s vůní a chutí chleba. Jelikož jsem si nepřipravil lísteček se soupisem potřebností, brzy jsem zcela ztratil přehled nad koupeným a nekoupeným. Naštěstí jsem měl v portmonce jen několik málo bankovek a tak byl problém rychle vyřešen.

Také nabídku čerstvých chorvatských ryb jsem z pochopitelných důvodů nevyužil. Největším trhákem celých trhů pro mne pak bylo občerstvení paní Marušky, která prý nabízí svůj staročeský fástfůd na tomto místě pravidelně. Žena pod čepcem jihočeské selky v improvizovaném stánku připravovala zaručeně staročeské pochoutky jako čertík v lokší neboli devil in a pocket, což je separátní uzenka zarolovaná v placce bramborového typu. Nezměrně invenční se mi jeví i staročeský hambáč, tedy plátek uzeného se zelím mezi dvěma bramboráky. Ostrovtip podnikatelky se dle mého soudu nejvíce projevil při vynalezení staročeského gyrosu, takto kousků uzeného temperovaných na plynem poháněném tálu. Pozoroval jsem bifémamá a její zákazníky a dlouze uvažoval, jestli se jedná o povedený žert nebo diagnózu. Také jsem se značil vymyslet další staročeské pochoutky v neotřelém hávu. Třeba pikantní kachní křídla nebo smažený tvaroh v chlebovém těstě. Nakonec jsem usoudil, že se raději budu věnovat kuchyni mladočeské.

Komentáře

  1. Tak pravil Zdenka_P, 10. 6. 2012 v 16.53 :

    Včera jsem měla tu čest navštívit zmíněnou událost. Jsouc z maloměsta, vééélice jsem si to užívala, protože u nás takové báječné kratochvíle nemáme. Vrcholem zde jest celoroční prodej hlívy ústřičné a žampionů. Nepochybuji, že cokoliv ze stánku paní Marušky chuťově významně předčilo omoči, kterému jsem byla pár hodin předtím vystavena na japonském svátku lip, který jsem ani filosoficky ani duchovně ani umělecky nepochopila. Rituálně utlučená rýžová hmota navíc kladla takový odpor, až jsem o ni zlomila plastovou vidličku.

  2. Tak pravil RVHP, 11. 6. 2012 v 12.47 :

    Omoč jsem nikdy neokusil, ale neuhlídal jsem se a požil čertíka v lokši, žádná hitparáda to ale nebyla :poke:

  3. Tak pravil Janice, 11. 6. 2012 v 23.22 :

    To se divím, že si paní Marušku nepozvali naši chrabří bijci namísto Mistra B.
    http://revue.idnes.cz/kuchar-jiri-babica-navstivi-vojaky-v-afghanistanu-fva-/lidicky.aspx?c=A120607_133141_lidicky_nh
    To je mimochodem zpráva, která mnou skutečně otřásla. :worried:

  4. Tak pravil Sadako, 12. 6. 2012 v 12.07 :

    Údajně hladoví a vzteklí vojáci zuřivěji bojují, možná je to nějaký tajný plán na zvýšení bojeschopnosti.

  5. Tak pravil Janice, 18. 6. 2012 v 6.54 :

    Možná Mistra Babicu potřebují v oddělení vývoje chemických zbraní. Takový veselý segedín například…

  6. Tak pravil K. Ivan, 21. 6. 2012 v 14.13 :

    Debilní newspeakovej marketingovej termín ty „farmářský trhy“. Každej, kdo tu má boty od bláta, je farmář. U nás byli vždycky sedláci, rolníci, případně zemědělci. A ne farmáři.

  7. Tak pravil wuxia, 25. 6. 2012 v 11.15 :

    Farmář musí bejt farmář a nadto najít ženu.

  8. Tak pravil Janice, 28. 6. 2012 v 15.29 :

    A je možné, aby farmář sobě pojal selku?

  9. Tak pravil RVHP, 28. 2. 2014 v 12.37 :

    Najdoou se různí nedovtipové a tak musela paní Maruška s pravdou ven, vyzrazené pointa se tentokrát stává novým vtipem a posunuje hovadnost celého projektu o koninskou délku!

    056

     

    058

Vložit komentář