Individuálně dopravované individuum
Když jsem v pondělí odjížděl z libušského subtropického areálu, překvapilo mne chladné nevlídno a hlavně strašidelná mlha, která se vůkol rozprostřela během té krátké doby, kdy jsem konzumoval lahodný bůnček. Napjatě jsem koukal do odpudivého mlžna před hvězdoletem a snažil se najít vozovku, nepomáhaly mlhovky, dálková světla a víc už se rozsvítit nedalo, tedy krom té oranžové kontrolky hladového typu, která září permanentně. Krásná cesta okolím velkoměsta, k absolutnímu dokreslení atmosféry už chyběl jen strašidelný světélkující pes. Pomalu jsem se tedy došoural domů a odebral se přitopit, zapálit svíce a věnovat se klidnému staromládeneckému večeru s čajem, klášterním medem, sušenkami a dobrou knihou. Ráno jsem ocenil, že je alespoň méně tma. Hlavně jsem však ocenil, že ta parta stavitelů od pánaboha konečně dodělala další trvalou opravu vozovky v našem šťastném sídlišti plném mladých rodin a zeleně, takže bylo možné znovu parkovat vůz ve vyhřáté garáži. Během těch pěti let je to již třetí pokus o záchranu silnice, která vždy po několika měsících znovu vypadá jako kopřivnický polygon. Doufám jen, že ty byty plné mladých rodin, lásky a harmonie se nepropadnou podobně.
Při výjezdu z garážových vrat jsem si všiml souseda, který směřoval s aktovkou a párou u úst na ranní směnu. Nemohl jsem si nevšimnout, že jeho nablýskaný zbytečně nový vůz je trvale deponován v podzemním stání a vyjíždí jen svátečně, na dušičky, do lidlu a tak. Ale zřejmě by se mi takovým klenotem vozit také dvakrát nechtělo, jenže ještě více by se mi nechtělo stát s tou aktovkou a párou u úst na zastávce v polích a čekat, až se z mlhy vynoří legendární bus 177. A také bych se, přiznávám, bál toho, že se dříve vynoří ten legendární pes. Nebo vrah, však to známe, jak je mlha a pak tam musí přijet Tatra, která je kulatá, ale stará, takže v pořádku, ze které musí vystoupit major Kalaš a půldruhé hodiny pak mord rozkrývat. Zkrátka v tomto nečase je individuální doprava obzvlášť svůdná. A ještě více, když odpadá potupné oškrabávání námrazy, studený start, kašlání motoru a stařecký třes. Stačí odložit zimník, usednout do vytemperovaného vozu, zvolit vhodnou balkánskou notu a vyrazit. Pokud dá někdo přednost nekonečnému podupávání na promrzlé zastávce, držení se mastné tyče, davovému pokašlávání, setkání s přepravními kontrolory a vůní bezdomova, nemůže být normální. Drahá garáži, vážím si tě a celý ten hrůzný týden si mi moc chyběla! Nikdy tě neopustím.
Bílo vlevo, bílo vpravo, uvnitř vůně kokosu, novovlný ryk a chuť bonbonu proti kašli, krom oběda mám na všedních dnech nejraději cesty do a hlavně ze zaměstnání. Mezitím to už taková hitparáda není, ale každému se hned přeci nemusí stát práce koníčkem, naopak lze obě věci velmi elegantně oddělit. Neříkám však, že může jedno fungovat bez druhého. S maximálním nepochopením jsem se, někdy mezi cestou tam a obědem, díval na kolegu, který se dopustil úvahy, že jenom blbec by v tomhle počasí jel autem, ještě k tomu přidal pár poznámek, ze kterých bylo patrné, že se jedná o militantního humanistu, přívržence pravdy, lásky, udržitelnosti, jízdních kol a Joan Baezové. Nechápavě jsem se dotázal, jak jinak by se chtěl v tomto počasí pohybovat a bylo mi odpovězeno jakousi neopakovatelnou formulí, že jsem nezodpovědný a že všechny ty sračkomlhy jsou kvůli mně a mně podobným, kteří pohrdáme sebou samými, ostatními a životním prostředím a vozíme se sami v západních vozech. Přemýšlel jsem, jestli to může myslet vážně a jestli je vhodné na podobné aktivistické nesmysly vůbec reagovat. Neříkám, že z mé německé limuzíny občas nějaká ta sazička nevyskočí, ale hledat v něm hned původce všeho zla? Ostatně vykašlává už tři desetiletí a nevím o tom, že bych tou dobou slyšel podobné laciné teorie o teplém a studeném vzduchu a zplodinách a podobně. Snad se nás rozumných zastane pan profesor prezident a objasní, jak to je s tou falešnou inverzní lží. Na Balkáně jsem nikdy podobné klima nezažil, takže je dost dobře možné, že je to boží trest za konzumaci eidamu, tomatoprostého kečupu a kožených uzenin.

Tak pravil romanet 16. 11. 2011 v 16.41 :
zácpy a smog vždycky vytváří ti druzí. stejně jako nehezké dopravní situace a dopravní nehody.
Tak pravil orsic 17. 11. 2011 v 11.42 :
Dítko mé stvořilo k tomuto počasí teorii, že pán b_h brknul když šel s mlíkem domů a rozlil ho. Na otázku proč brkul mi bylo odpovězeno, že je už příliš starý a na cestu už tak dobře nevidí. Toť k stvoření mlhy.
Tak pravil Sadako 17. 11. 2011 v 16.43 :
Hm, když je kolega takovým příznivcem pravdy, lásky, udržitelnosti a hromadné dopravy, neuvažuje o zakoupení domku v pohraničí? Bylo by komické pozorovat, jak dlouho by mu v situaci autobusu jezdícího v úterý a v dubnu vydržel hrdý postoj antiautomobilisty.
Tak pravil ten, který je 21. 11. 2011 v 12.11 :
Z kolegy je asi individuálně deprivované individuum. I když do jisté (!) míry chápu, co měl na mysli.
Tak pravil RVHP 21. 11. 2011 v 12.31 :
ty, ktery jsi, nechces si dodelat konecne ten vudci list a prestat chapat takove … zelene?
Tak pravil ten, který je 22. 11. 2011 v 15.29 :
No, měl bych.