Bageta vietnamského typu

Kdybych měl v prasátku více peněz, asi bych trávil chladné lednové dny v nějaké exotické končině, kupříkladu v Thajsku jsem už dlouho nebyl a vůbec by mi nevadila představa sedět v šortkách v nějaké nablblé farangovské restauraci a cpát se přitom zeleným kari mocně posypaným koriandrem, který mám jinak rád zhruba jako aktivistky bojující za ženská práva. Samozřejmě s výjimkou těch obnažených ukrajinských. Poté bych se nechal pouličním filutou přemluvit k návštěvě nějakého toho goldenbudhy nebo happybudhy nebo cojávimjakýhobudhy, který je přístupný pouze jeden týden v roce a náhodou zrovna při setkání s filutou je to sedmý den, nakonec proč ne, když jeho bráchanec má opodál zaparkovaný tuktuk a zcela zdarma nás tam hodí. A věřím, že ten památný den by mi štěstí přálo a přes ulici od onoho unikátního tlouštíka z pozlátka by byla otevřena prodejní výstava drahých kamenů, která by v kupodivu také poslední den nabízela neuvěřitelné slevy. Vzhledem k tomu, že nepoznám rozdíl mezi drahým kamenem a zabroušeným střepem z lahve od piva Chang, výhodnou nabídku bych oslyšel a raději na ulici pojedl nudlovou polévku a  pozoroval protažený obličej filuty i jeho neméně falešného příbuzného, kteří by museli hledat jiného kořena.

Ale dost mlácení prázdné slámy, v zaměstnání je také pěkně. A ostatně když nemůže hora k Mohamedovi, musí on k hoře. A nejbližší Asie se nachází na okraji Prahy, kam je obzvlášť  v zimě příjemné doklouzat a pojíst nějakou tu šmakuládu. Krom obligátní polévky nudlového typu a lahodného grilovaného bůčku jsem si poslední dobou oblíbil vietnamské bagety. Ona totiž veliká mísa polévky a k tomu ještě vepřonudlozelo smrtelně zasytí i takového obžeru jako je autor těchto řádek. Polévka a bageta je kombinace ideální. Těsto je připravováno na místě, náplň je lahodná a balení originální, nikdy bych třeba neřekl, že reklamní leták nejmenovaného prodejce náhražkových potravin, toho co kácí stromy, může být skutečně užitečný. Naposledy měli bagetáři v provozovně i potomky povinné školou, když jsem odcházel, děcka si dělala úkoly a matka rodu na ně vykřikla několik ostrých příkazů, předpokládám vietnamských, načež frocci ze zebe o přechot chrlili „na shledanou“. Kdyby tak české matky podobně poctivě drezurovali své nezvedené parchanti…

Komentáře

  1. Tak pravil weight, 5. 1. 2011 v 21.27 :

    kde se pivo vaří, tam má hluboké studny? co to je za kapitální békovinu?

  2. Tak pravil wuxia, 6. 1. 2011 v 14.21 :

    Měli by vědět, že správně se říká „baketa“.

  3. Tak pravil RVHP, 6. 1. 2011 v 14.39 :

    Omlouvám se, paní Lído :poke:

  4. Tak pravil ten, který je, 6. 1. 2011 v 15.12 :

    A záhodno by bylo na tu baketu jezdit meluzínou, kterou jistě ale Tvůj hvězdolet je, že?

    Nicméně musím konstatovat smutný fakt, že na té mobilografii milá baguette nevypadá nijak extra vábně. Asi je ale o to chutnější.
    Nebude to nakonec doslovné naplnění slovního spojení hot dog? 😉

  5. Tak pravil wuxia, 6. 1. 2011 v 18.21 :

    Jak říká pan Kaplan, někdy je lepší centvič než pankejt.

  6. Tak pravil morten, 12. 1. 2011 v 17.02 :

    Čímpak byla baketa plněná? z Hai Phongu se pamatuju na křupavé voňavé baketky s tenoučkým smaženým hovězím, vlákny sušeného kuřecího masa, lístky koriandru a zakápnuté pálivou omáčkou červeného typu. Celé se to jmenovalo banh mí ba té.

  7. Tak pravil StochastikoS, 14. 1. 2011 v 10.27 :

    Při četbě posledních řádek mi napadá, že převýchovné programy Ho-Či-Minhova typu pro nezvedené české haranti by nebyl tak marný nápad…snad by se na to daly sehnat i nějaké ty euro-multi-kulti dotace 💡

  8. Tak pravil RVHP, 19. 1. 2011 v 22.57 :

    morten: takovou paštikoidní směsí, plátky pečeného vepřového, také tam byl okurek, též něco koriandru a samozřejmě omáčka červeného typu 😉

  9. Tak pravil Tomáš, 21. 1. 2012 v 1.42 :

    Kdyby někdo hledal recept na baketky, tak na bepviet.cz

Vložit komentář