Lovci stínů

Když jsem se  před několika lety v nějakém balkánském bulvárním plátku dočetl, že Richard Gere natáčí v Sarajevu film o stíhání Radovana Karadžiće, byl jsem velmi zvědav na výsledek. Obvykle je hollywoodská představa o zlých Srbech k popukání, namátkou bych vyzdvihl třeba snímek Behind Enemy Lines, který je uvozen scénou, při které jakési zelené postavy sází stromky, nejedná se však o aktivisty z hnutí Brontosaurus, nýbrž o srbské paravojáky, kteří takto maskují masový hrob zmasakrovaného muslimského obyvatelstva. Také podobnost hlavního zloducha se známým válečným obžalovaným panem Arkanem nebude čistě náhodná.

Film Lovci stínů (The Hunting Party) skutečně nebyl kasovním trhákem a pokud se nemýlím, do tuzemských kin ani nedorazil. Uvítal jsem proto jeho zařazení do laciné edice trafikových DVD. Příběh se opravdu odehrává v Bosně, hledaným padouchem však není Radovan Karadžić ani doktor Dabić, ale doktor Boghdanović (sic) zvaný Liška. Ke své přezdívce přišel protože tuze rád loví lišky.  Poprvé jsem vyprskl popkorn, když kamera zabrala nimroda Boghdanoviće, který se tvářil jako Lecián a suše pronesl: “ Zdejší lesy poznají, když je ve vzduchu cítit krev.“ Spravedlnosti unikající vůdce bosenských Srbů je podobně podobně pačesatý jako Radovan K., jestli píše poezii není známo, ale pro poutavost není jen politikem, ale přímo polním velitelem čečenského typu. Není  divu, že mu trojice hrdinů jde po krku.

Ústředního klaďase Simona Hunta, který býval nejlepším válečným zpravodajem než dostal v přímém přenosu akutní záchvat spravedlnosti a je tedy nucen protloukat se válečnou vřavou v žoldu druho- a víceřadých televizních společností, představuje pan Gere. Vypravěčem příběhu je afroamerický kameraman Duck, dávný spolupracovník dávného esa a trojici kupodivu neuzavírá žena, ale mladý protekční synek. V Sarajevu, které oslavuje pět let od konce války, se naši hrdinové náhodně potkají a Simon je nadchne tím, že údajně ví, kde se skrývá Lišák Boghdanović, tedy vlastně Liška. Vydají se tedy po jeho stopách a cestou pranýřují poměry v jednotkách OSN a nastavují zrcadlo světovému společenství. Asi nejvtipnější konverzace proběhne, když letitým Mercedesem odjíždějí ze Sarajeva.

– Viděli ste to? Tady už sou nápisy azbukou.
– Vjeli jsme do Republiky Srbsko.
– Tak rychle?
– Vyjedeš ze Sarajeva a za deset minut seš v zemi mlíka, strdí a znásilňování.

Při první zastávce v zemi, kde je prý zabít odpůrce Lišky jako zabít komára, se dozvědí od číšníka, že Liška „je všude, ví o všem a  slyší všechno, co říkají“, bodrý domorodec po nich poté při odjezdu střílí z brokové zbraně, protože nezaplatili za své nápoje. Jev celkem běžný. Odvážní novináři na své cestě poznají také sedm hodin znásilňovanou dívku Mirjanu, která je podle závěrečných titulků ve skutečnosti muž. Zjistí,  že Liška má své doupě v jakési vesnici na hranici s Černou horou, kde najdou zpustlé venkovany, bojující s bídou života pomocí laciné kořalky. Simon zde využije svoji znalost lámané srbštiny s americkým přízvukem a je za světáka.

Nemálo žertovně působí i zjištění, že doktor Liška se po Bosně pohybuje v koloně oranžových aut. A skutečně při východu z nezvzhledné knajpy zahlédne jeden z hrdinů kolonu oranžových automobilů. Jakkoli o automobily se zcela nejedná, byly to Zastavy, v jejichž jméně je již obsaženo hodnocení kvality. V koloně ale nejede zločinec, nýbrž velice malý člověk, který na bosenskočernohorské hranici kontroluje pašování přes Chorvatsko, jak logicky vysvětlil znalec poměrů Simon.

Dozvíme se také, že Simon měl muslimskou dívku, se kterou čekal děťátko až do té doby, než ji do bříška trefilo pět kulek vypálených srbskými zloduchy. O dojemnou scénu nemohl být film ochuzen, takže vidíme obrovité průstřely na pupku nebožky, která musela být alespoň ve čtrnáctém měsíci. Pan Gere pietně zakryje jakýmsi hadrem její znásilněné lůno, doprovázen pošklebky odporných četniků, ještě odpornějších než ve filmu Bitva na Neretvě, kde byli skutečně velice odporní, vtom uvidí procházet Lišku, který celému vražedněznásilňovacímu přepadu velel. Jediné, co jej od zabití tyrana, které z hlediska vyššího principu mravního není zločinem, odradí, je jeho afroamerický přítel  a také holé ruce, které proti automatům ochranky mnoho nezmohou. Právě tento akt teroru způsobil Simonovo odejití z televize a díky němu je jeho srbofobie na hodnotě 2,5 Urbanu.

Pokud pominu divokou jízdu z Višegradu, kdy Mercedes s našimi hrdiny ohrožuje kamion, zřejmě s nájemným vrahem Hepnarovićem, a kdy si Simon splete cestu a omylem místo do Sarajeva jede do Pale, prý nejhoršího místa, kam mohou jet, totiž „zcela srbské oblasti“, chodemmimo těžko říct, jak mohl v Han Derventě špatně odbočit, když silnice z Romanije vede jasně do Sarajeva a na Pale je třeba odbočit velmi prudce doleva, nejnapínavější místo z celého opusu je, když Liška nechá statečné novináře unést z hotelu a zlikvidovat svým nejvěrnějším strážcem, psychopatickým Srdjanem, který má na čele „azbukou“ vytetováno „zemřel před narozením“. Tento šoumen okolo přivázaných reportérů tančí podivný rituální tanec, při kterém drží v rukou sekeru na zabíjení muslimů, Chorvatů, Albánců, kolaborantů a špionů a tváří se absolutně pošahaně.

Naštěstí včas zasáhne komando CIA a trefí Srdjana doprostřed nápisu. Bohužel při zatýkání Boghdanović prchá, což u tří hrdinů definitivně pohřbí důvěru v OSN, USA, CIA, ICTY a další organizace. Proto nedbají doporučení, aby opustili horkou bosenskou půdu a na vlastní pěst se vydají chytit Lišku. Kde jinde, než při lovu na lišky, kam chodí bez ochranky, která by mu vulpsa vyplašila. Doktora zajmou a převezou do vyhlazené muslimské vsi, kde vydechla naposledy Simonova milá, aby ho nechali svému osudu spoutaného na návsi, která se i přes nedávné praktikování genocidy lidmi jen hemží. Hrdinové tedy dají přednost morálnímu vítězství před odměnou v řádu milionů špinavých dolarů a konečně se spolu na sarajevské Baščaršiji loučí a říkají nakonec asi nějaký vtip, ale přes slzy dojetí jsem ho nevnímal. Tuto absurdní komedii musím samozřejmě doporučit.

Komentáře

  1. Tak pravil pattt, 25. 4. 2010 v 11.40 :

    Ech, ale prozradil jsi konec tohoto veledíla, ať už je jakkoli očekávatelný…. Gere měl zůstat v poloze milionáře, co se zajímá o prostitutky. A scénárista tohoto dílka by zasloužil udusit čevápama

  2. Tak pravil Sadako, 25. 4. 2010 v 18.49 :

    Já pláču, jen když to čtu, děkuji za tip.
    Btw. z tohoto opusu jsem vidělo jen nějaké ukázky, ale něco mi říká, že pokud to na trafikových DVD vydají, nebude to marně investovaných +/- 50 říšských
    http://www.csfd.cz/film/42932-hranice-zlomu/

  3. Tak pravil Janice, 26. 4. 2010 v 0.00 :

    :emotion:

  4. Tak pravil RVHP, 26. 4. 2010 v 8.18 :

    Ano, peníze vynaložené za trafikové dvd nepovažuji za vyhozené, je to originální komedie na sobotní odpoledne s čajem a sušenkami 😀

  5. Tak pravil unseen, 26. 4. 2010 v 11.02 :

    neběželo to ono juževá některou z našich čackých televizí? mám totiž neodbytný pocti, že podobnou zhůvěřilost jsem už někde kdysi viděl…

  6. Tak pravil ten, který je, 28. 4. 2010 v 22.39 :

    Rešerší na IMDb jsem se dozvěděl, že snímek byl natáčen v Chorvatsku a Bosně und Herzegovině.

    To byli Srbové tak zlí, že americkým kumštýřům nedovolili natáčet na autentických místech? 😀 😀 😀

Vložit komentář