Jak jsem potkal burani

Po delší době jsem opustil hlavní město a usedl za stůl v útulně zakouřené putyce venkovského typu. V kamnech praskalo, židle vrzaly a hnedle přede mnou stál půllitr bahna a turek ve skle. Rozněžněn faktem, jak na tom venkově dovedou žít a kolik umu dávají do shánění všech těch retro kulis a nápadů, jsem si ani nevšiml stínu, který se ke mně blížil od skupiny notně zgrogovaných trempířů, kteří hlaholili zvonivým jihomoravským přízvukem a předháněli se ve vyprávění žertovných příhod. Lidi v maskovaném suknu jsou dnes k vidění již jen pomálu, alespoň v lokálech pražského centra. Ovšem i na nádraží je více Japonců než čundráků, co si palce zalamují, mají usárnu, cancák a znají zpaměti všechny písně bratří Nedvědů.

Z rozjímání o zaniklé kultuře vandrů mne vytrhl stín, který zbytněl v odulého postaršího muže, jemuž horký alkohol vykouzlil ve tváři rumělku. „Z kama si?“ otázal se brunátný pán a otázku doprovázel závan tresti. Odvětil jsem, že z hlavního města, což v opilcově tváři způsobilo zbarvení více podobné nachu. „Ááá, cajzlll,“ rozsvítila se mu očka, „je tu cajzl!“ Na výkřik zareagoval jeho neméně ovlivněný druh, který se přivrávoral a opíraje se o roh stolu pokoušel držet balanc. „Kolik je u vás sněhu?“ interesoval se velmi první pijan. „U muzea pět čísel,“ vykřikl jeho kývající se soudruh  a oba propadli v hurónský smích. „Tak to je kalamita a pražáci nejezděj,“ přisadil si první. Po chvíli opileckého hýkání jsem odvětil, že se oba hluboce mýlí, jelikož sněhu napadlo více a v Praze se jezdí normálně, protože vyděláváme hodně peněz a tak si kupujeme drahé a spolehlivé západní vozy.

„Kupříkladu já jezdím Mercedesem,“ nepřeháněl jsem mnoho. Odstín červené se opět změnil k tmavšímu a braši z východu ztratili humor podobně jako kapitán Tošek. Posléze jsem zaslechl nějakou nelichotivou poznámku o obyvatelích matky měst, jejich vystupování a chování za volantem a ve tvářích obou mužů nebylo nesnadné nalézt stopy hněvu. Odvětil jsem, že mají pravdu v tom, že Pražáci jsou nejhorší řidiči, denně se s tím setkávám, obzvláště ti Pražáci, jejichž registrační značky začínají na U, S a E. Muži koukali nechápavě a stále mleli cosi o Praze. Chtěl jsem uklidnit situaci a poradil jim, aby si vážili provinčního charakteru svého bydliště, jelikož si v centru mohou zajít do zaplivané knajpy na pivo a uzenky s octem a cibulí, zatímco já se musím prodírat davy zahraničních turistů okolo předražených mondénních restaurantů. Ani to však mužům nestačilo a hovořili cosi o namyšlených cajzlech. Rozhodl jsem se tedy rozetnout situaci a dotázal se, jestli se takto o nás Pražácích v Brně skutečně hovoří. Domněnka byla potvrzena a byl jsem tedy nucen se mistrů lidové zábavy zeptat, jestli mají ponětí, co se říká o nich u nás.

Bylo třeba odehrát anekdotu do konce a seznámit je se smutným faktem, že se o nich nemluví zcela vůbec. Chvilku mžourali a bylo vidět, že si myšlenka pracně hledá cestu mlhou tuzemáku. Poté začali něco hlasitě vykřikovat a jeden se chopil židle. Situaci jsem srovnal dobrým slovem a Moravanům poručil po sklence jejich oblíbeného destilátu, vědom si toho, že tlupa opilých buranů může přemoct i zcela střízlivého dospělého očkovaného bělocha z metropole. Celý večer jsem si všímal, že se na mne úkosem dívají. Nakonec přišlo, co přijít muselo, s již notně podroušeným mužíkem jsem se setkal nad žlábkem. Při otřepávání pyje se na mne dlouze podíval a dotázal se se vší vážností: „z kama si?“ Neměl jsem to srdce mu neodpovědět.

Komentáře

  1. Tak pravil Fractal Linetzky, 29. 12. 2010 v 16.42 :

    Malem jsem smichy opustil tento svet. Co jich to pro pet ran do klobouku napadlo zastavovat cestou na Viden na zachodcich? 🙂

  2. Tak pravil Hanz, 29. 12. 2010 v 18.56 :

    Máš mě na svědomí 😀
    ,ty ji museli mít jak z praku ,v tvé společnosti trousí nelichotivé poznámky jen sebevrazi 8)

  3. Tak pravil RVHP, 30. 12. 2010 v 10.16 :

    FL: Ale kdez, navstivil jsem malebnou jihoceskou visku v podhradi a ona tlupa tam byla na vakacich 😉

    Hanz: Té poznámce nerozumím :clown:

Vložit komentář