Pankrácké proměny

Pankrác byla vždycky periferie se vším všudy. Když se tam kdysi prastrýc přistěhoval, byla tam jen tramvajová smyčka, u ní dva bloky činžovních domů, v jednom z nich byl mimo jiné i byt manželů Baxových, ve kterém se za okupace skrýval nejmenovaný profesor, na protější straně pak zahrádky. Protože vše dobré je třeba pokazit, soudruh naplánoval postupně pod okny dálnici, za humny paneláky, nádavkem nefunkční autobusové nádraží, montovanou tržnici a coby třešinku na dortu nedostavěný mrakodráp.

Vzpomínám si, jak jsem jako malý chlapec jezdil metrem až do stanice Mládežnická, která pro mne znamenala lokaci vzdálenou velice velmi. Cestování však bylo vyváženo jednak možností svezení se těmi podivnými kulatými vagonky, o kterých jsem tehdy netušil, že se jedná o soupravy Ečs, a dále potom návštěvou prastrýce, se kterým byla sranda, a který nikdy nezapomněl ze spíže vytáhnout lahvičku sladkokysele naložené zeleniny dle vlastní receptury, ve které jsem měl nejraději malé růžičky květáku.

Mládežníkům bylo odzvoněno klíči, občas jsem ale do stanice Pankrác zajel, prastrýc sice již nenakládal zeleninu, ale sranda s ním byla pořád. Posléze jsem na Pankráci objevil kouzlo tržnice, kde se dalo sehnat vše, a kde byla radost pozorovat stařeny, jak se vrásčitými dlaněmi přehrabují podzimními jablíčky. Stařeny umějí vybírat. Jenže pak bylo odzvoněno i tržnici, protože tržnice je pro socky a lidé chtějí žít a žít znamená konzumovat.

Několik let se v blátě a  za ruských kleteb a pokřiku rodilo cosi, taková úžasná stavba … Taková ukrutná stavba … A z ní šla věž … a ještě jedna věž … a ještě jedna věž … a bylo to VOŠKLIVÝ ! … A najednou se tam rozsvítilo. Já tam vejdu a tam byla taková čtverhraná rotunda a v ní byly stolečky a židličky a židličky a stolečky a natřískáno … nabito jeden na druhým … samej kostlivec.

No popravdě, nebyli to kostlivci, ale poněkud přespříliš štíhlé dívky, které se v kavárničce usadily ihned po otevření nákupního centra, jak se chrámu konzumu říká, jako kdyby na něco podobného čekaly celé roky. Vrásčité ruce stařen vystřídaly kostlivé ruce kocourů dívek v botách (s nasoukanými panatalóny), které se přehrabovaly ramínky s oděvy. Prý je to svět, kde vládnou luxusní parfémy … nebo nějakou podobnou přiboudlinu tam psali. Osobně nechci žít ve světě, kterému vládne parfém. Neříkám, že by ho nejeden vousáč spící na zadní sedačce autobusu 177 nepotřeboval, ale parfém je, jak známo, dobrý sluha, ale zlý pán.

Krom toho, že už na Pankráci nejdou koupit chutná jablíčka, nějak se jen těžko mohu smířit s okatou vyprázdněností této … pankrácké formy kapitalismu. Ať už se štíhlé ženy a dívky prodírají alejemi vánočních stromků, okolo zahrádek s přihlouplými plyšovými zajíčky nebo courají jen tak, je to pitomé. Chudí lidé nejsou elegantní a jejich zástupy lačnící po laciné zelenině mi šly pěkně na nervy, ale zpětně musím přiznat, že tito obyčejní lidé, sůl země, měli alespoň náznak příběhu. Příběh vychrtlých věšáků značkové konfekce se dá bohužel shrnout do výrazu „nečtu“.

Komentáře

  1. Tak pravil danilo kiš, 28. 4. 2009 v 15.40 :

    jeden stánek se zeleninou se přesunul přes křižovatku na podivný betonový plácek pod poštou

  2. Tak pravil Ben71, 28. 4. 2009 v 17.18 :

    „nečtou“ a jejich provoz je velmi nákladný :clown:

  3. Tak pravil Masi, 28. 4. 2009 v 21.07 :

    Velmi čtivé, i hlubší podtext mne uspokojil. A větná stavba je mi inspirací.

  4. Tak pravil Janice, 29. 4. 2009 v 3.27 :

    a na Malého Bobše tiše sedá prach…
    to je ale divnej svět

  5. Tak pravil jd, 29. 4. 2009 v 10.11 :

    tleskám.

  6. Tak pravil Karl Zibrid, 29. 4. 2009 v 11.04 :

    Herr Kollege v hávu mírné melancholie. Hezkej příspěvek do blogísku :-). Jakkoli jsem prapůvodem Nuselák, na Pankráci (tam na to vršíčku – stojí pěkný – strooomořadí…) jsem strávil taky hezkej kus života, panžto jsem tam dojížděl za vzděláním. Změny dechberoucí. Otázka je, co bylo nejlepší, jestli ta prapůvodní prázdná holá pláň, pozdější kosmický Motokov a Hotel Panorama (kam jsme jako smradi školáci chodívali okukovat „zápaďácký fára“, následně jsem ještě k radosti zřízenců došli smráknout co maj novýho v Tůzu, kterej byl hned za hotelem), obklopený nekonečnou stavbou mrakodrápu, nefuknčním autobusákem a hnusnou tržnicí, která navíc byla stále víc a víc oblepená stánkama, nebo ten dnešní přerod v „office city“? Těžko říct a těžko zastavit vývoj našeho city 🙂 Každopádně tu druhou komo-etapu shledávám asi nejmíň atraktivní, jakkoli jinak plně souhlasím s hodnocením trendy slečinek, přehrabujících ramínka s tričkama za dva tauzny, v čemž jim mírně překáží trendy čoklík v jedný kostěný ručce. Ale co, každej dělá, co umí, a dá se to každopádně brát i jako zábava..

  7. Tak pravil RVHP, 29. 4. 2009 v 11.22 :

    Tak jest.

    Chodemmimo jsem si vzpomněl na historku z minulého týdne, kdy jsem na záchodcích restaurace Demínka nalezl nejmenovaného kolegu Vlašáka, kterak vyzbrojen několika pivy učí členy pěveckého tělesa z Helsinek právě tento nápěvek o pankráckém vršíčku 😀

  8. Tak pravil ten, který je, 29. 4. 2009 v 15.47 :

    To bylo zabavne… 🙂

  9. Tak pravil pattt, 30. 4. 2009 v 11.28 :

    Nedaleko od Pankráce – Na paloučku – přebývávala kdysi moje babi. Pankrác nebyla tehdy hostinná čtvrť, nicméně ztráta starého mě přesto mrzí. Za stařenami, které se přehrabují v jablkách či paprikách a které mají své příběhy vepsané ve svých vráskách a očích, nebo stařeny , které sedí za ošatkami s jablky a paprikami, je totiž dnes už nutné jezdit na Balkán či do Arabistánu. Vývoj nezastavíš, to je jasné. Nicméně se ptám. Musí se nutně, kurva, ubírat tímhle zasraným směrem?

  10. Tak pravil ten, který je, 30. 4. 2009 v 12.17 :

    Jako první a zásadní krok vidím výhyn oněch kostlivých samiček v kavárnách. Punkrác už nikdy nebude takový jako předtím, ale jednoho vředu na své tváři by se tak alespoň zbavil.

  11. Tak pravil Bacil, 30. 4. 2009 v 12.36 :

    Ad Pattt: ,,….které sedí za ošatkami s jablky a paprikami…“ Ošatkami??? http://www.proutene.cz/vyrobek/proutene-misy-a-osatky/w-30/osatka/Y2F0ZWdvcnk9MiZzb3J0PW5hbWUmcGFnZT0xJml0ZW09NDY0Jg%3D%3D např. takovými ošatkami??? Kde se to dá vidět??? Babky s ošatkami…. Ještě chybí babky s nůší, ve které mají husu. A když dlouho nikdo nic nekupuje, tak vytáhnou zpod zástěry kapsář a pojí několik střídek suchého chleba. To není Pankrác, ani Servác, ani Bonifác!!! To je Lada!!! 😀 http://www.akordshop.cz/_pics/3552.jpg

  12. Tak pravil RVHP, 30. 4. 2009 v 13.17 :

    pattt: Musí. A s tim Arabistanem bych byl opatrnej, babicky maj vrascite tvare zakryte burkou a buhvico maji misto jablicek 😀 Jedu radeji na ten osvedceny balkan.

    ten: Jsi zly. Ja bych je nejprve zkusil prevychovat. Pouzil nejakou vhodnou terapii, ucil je palickovani krajek, pokore, nechal je cist Kaju Marika, sledovat artovy filmy o teplejch kovbojich a ono by se videlo.

  13. Tak pravil StochastikoS, 30. 4. 2009 v 14.15 :

    Reportéři z tiskové agentury Nová Čína jsou na zítřejší prvomájovou veselici připraveni? 😮 (Třeba to tentokrát hadrové panence vyjde a pro velký úspěch se zopakuje atrakce s poléváním pivem :eek:)

  14. Tak pravil RVHP, 30. 4. 2009 v 15.13 :

    Chtel jsem napsat samozrejme, ale pak jsem si vzpomnel na zasady konspirace a tak musim poznamenat, ze se zdrzim komentare. Sraz je v 8.45 pred hlavnim vchodem do PKOJF. 8)

  15. Tak pravil pattt, 30. 4. 2009 v 15.48 :

    To Bacil: Ano na Balkane je mozne stařeny s timto typem proutenych pletanku videt. Arabistan tak vokoukanej nemam, ale doufam , ze nejaky ulovek ted z Iranu privezu. 🙂

  16. Tak pravil RVHP, 30. 4. 2009 v 16.42 :

    Clovece, to se teda hned pristi tejden podivam, hrabu se ted pameti a vybavuji se mi je bedny z plasticke hmoty:-(

    Ty si chce dotahnout do Prahy nejakou iranskou starenu?

  17. Tak pravil MarioV8, 2. 5. 2009 v 9.57 :

    Včera jsem byl nusen doplnit zásoby potravin, i na radu mladšího bratra jsem zvolil Pankrác, prý je to blíž. Blíž to bylo, ale kdyby mne to metro vysadilo v Barcelonské tržnici, cítil bych se více doma. Jen ať si kostlivci platí ty nákupy ve skleněných sarkofázích, já dnes budu nakupovat pečivo v krámku na růžku.

  18. Tak pravil Karl Zibrid, 3. 5. 2009 v 14.39 :

    Skleněné sakrofágy, dobrej název 🙂 Neříkám, že jejich výhody neužívám, moje neschopnost nakupovat v normální hodiny a pracovní dny, kterou frajersky maskuju za velké pracovní nasazení, náhodou vítá možnost nakoupit v sámošce v podstatě kdykoli. Že to ovšem není moje hobby a že návštěvy svatostánků konzumu beru jako nutné zlo, to je věc druhá. A ostatním částem těchto veledomů se většinou vyhýbám. Btw – zdar Mario! 🙂

  19. Tak pravil RVHP, 12. 5. 2009 v 8.14 :

    Šel jsem obhlédnout několik tržnic, v Bosně i v Srbsku, ale ani na jedné jsem neviděl proutěné ošatky, pragmatické babky z Balkánu přešly na plastové bedýnky. 💡

    Ovšem jejich obsah je stále autentický a proti unijnímu ovozelu přímo pohádkový.

Vložit komentář