Ein Volk, ein Reich, ein Brüno

Je zajímavé, jak se v případě nového filmu Sashy Barona Cohena semkli kritici a recenzenti v jeden šik, který Bruna odsoudil coby oplzlou a nenápaditou podívanou. Kdyby to tvrdila pouze Mirka Spáčilová, bylo by to v pořádku, už jen proto, že nemá Kugelsack, ale tato neslýchaná neloajalita  mne překvapila. Zkraje se tedy přiznám, že jsem byl filmem nadšen a hýkal jsem ponejvíce u nejlascivnějších špílců. Maminku bych ale na Bruna asi neposlal. Myslím, že by mluvící penis ani šlapací dildo neocenila.

Děj je poměrně nekomplikovaný, přesto ale nesouhlasím s komentáři, že film nedrží pohromadě. Dějová linka mi přišla  jednoznačná a zvláště jsem ocenil střídání třeskutě vtipných a zenových pasáží. Na začátku byla výpověď, kterou dostal  moderátor pořadu Funkyzeit mit Bruno, díky nehodě způsobené originální kombinézou ze suchých zipů. Rozhodne se tedy odjet do Ameriky, aby se stal největší rakouskou celebritou od dob Adolfa Hitlera.

Zbytek snímku  není nepodobný Boratovi, nic netušící aktéři jsou konfrontování s rakouskou buznou a obvykle si sami stoupnu na hrábě své homofobie a blbosti. Propastný rozdíl však není jen ve vzhledu buranského Kazacha a depilovaného moderátora, ale především v tom, že Bruno navazuje tam, kde Borat skončil. Žerty jsou výrazně drsnější a řekněmě fyzikálnější.

Nechci se dopouštět soudu komu všemu Bruno nastavuje zrcadlo, jestli americkým soudruhům, celebritám, homofobům, otevřeným gayům či době, ve které žijeme. Krom řady skvělých nápadů – výměna černouška za iPod, návštěva odmašťovny pro gaye nebo hvězdná píseň Holub míru – lze panu Cohenovi tleskat hlavně za realizaci a dotažení humoru až do úplného konce. Nemluvě o veselé „němčině“.

Osobně se nedomnívám, že by byl Bruno horší než Borat, jakkoli Borat má tu výhodu, že byl první. Každopádně má smysl tuto poctivou porci laskavého gay humoru vidět. A na závěr bych chtěl říct, že nejsem homofob ani rasista, pouze obdivovatel humoru homofobního a na rasových předsudcích založeného. Což ale neznamená, že neopovrhuji nevkusnou gaykulturou a nedělá se mi kyselo při pohledu na dva líbající se muže. Ale co, jaké su, takové su, aspoň nésu Aleš Cibulka.

Komentáře

  1. Tak pravil Zdenka P, 19. 8. 2009 v 12.51 :

    Musím s Vámi zcela souhlasit. Bavila jsem se moc a na rozdíl od Borata, kde mě „all sides nudity“ scény trochu zaskočily, jsem tady nebyla ničím neblaze překvapena.
    Jen bych tedy po těch třech nadprůměrně otevřených filmech nechtěla být manželkou pana Cohena, což mi naštěstí asi nehrozí.

  2. Tak pravil StochastikoS, 26. 8. 2009 v 12.59 :

    Když už jsme u toho politicky nekorektního tumoru, výborný kousek se povedl onehdá někdejšímu normalizačnímu sporťákovi Štěpánu Škorpilovi:
    Nebývale ostrá slova pronesl Štěpán Škorpil, komentátor českého vysílání televizní stanice Eurosport, při víkendovém přenosu z MS v atletice. „Dej Němcovi funkci a naučí se střílet. Já je nemám moc rád, mně takhle zlikvidovali tátu,“ dovolil si pronést po doběhu štafety žen na 4×100 metrů. 😮
    Já snad ten eurosport začnu sledovat…

  3. Tak pravil StochastikoS, 26. 8. 2009 v 13.07 :

    dodatek: Taky jsem ocenil, že při popisu pamětihodností Berlína vtipně použil místo Bundestagu slovo Reichstag…:emotion:

  4. Tak pravil RVHP, 27. 8. 2009 v 11.07 :

    Ten Štěpán Škorpil, to je ale šelma 😀

Vložit komentář