Archiv příspěvků za období: Březen 2007

Fantazije jagoda

fantazije.jpg

Účastníci zájezdu

Po úspěchu se sledováním Románu pro ženy, u kterého jsem neusnul minimálně proto, že bylo brzké odpoledne, jsem se rozhodl, že ve svém trýznění půjdu dál a zhlédnu další dílo od VW. Jakkoli byl „román“ blboučký a stál dle mého soudu pouze na postavě představitelky hlavní postavy a jejím půvabném obličejíku, měl vlastně něco do sebe. Což lze ocenit obzvlášť ve srovnání s „účastníci“.

Pár osvědčených dobrých herců odvedlo své party bravurně, ale proč to probůh někdo nerežíroval? Obzvlášť postava retardované průvodkyně byla tak k popukání, že jsem se styděl ještě týden. Ženu ani květinou neuhodíš, sic budeš popotahován. Ale tohle? Pokud se naladím na tu nejjemnější citlivou strunu a zapřemýšlím ( s všeobjímající láskou v srdci) o této roztomilé osůbce, stále mám pocit, že by bylo nejrozumnější ji zacpat ústa roubíkem, nešetrně zneuctít a následně odhodit i osobními věcmi na rohožku a zavřít za ní dveře prudkým máchnutím. Má je pomsta…

Krom nenávisti k této hrající modelce už jsem vlastně nebyl moc schopen vnímat zbytek filmu a tak si ani neuvědomuji, jak vypadalo to diskutované poprsí začínající herečky ani další detaily. Byl to ale živočichopis. Zájezdy jsou zlo a nikdy jsem na žádném nebyl, s výjimkou dětských let, což se jednak nepočítá a druhak jsem to zapomněl. Neumím si to koncentrované zlo ani představit. Horší než zlo zájezdů je však imbecilní pokus o vtipnou reflexi a nastavování zrcadla se snahou, aby se sůl země pobavila. A největší zlo je, když někdo chce za zapůjčení takové sračky třicet korun.

Jak se vám bydlí?

To už nemůže být náhoda. Když se ucpal záchod, tak jsem si říkal, že to není zcela fajn, ale stát se to může. Po druhém ucpání jsem poněkud znejistěl, ale nikoliv tolik jako při třetím případu. Pro nápravu jsem udělal maximum, dokonce změnil značku toaletního papíru. Zatím to už týden funguje, tak snad…

Ta trocha plísně v kuchyni holt patří k atmosféře místa. A po montáži kuchyňské linky už není znovu se objevující mokrá stěna vidět. Stále lepší než stigmata třebas.

Nicméně pánové buď dělají něco špatně nebo mají prostě smůlu. Jak jinak si vysvětlit, že se jim během jednoho týdne podaří omylem utrhnout vodoměr a při jeho montáži omylem zavadit o trubku topení, což má za následek únik vody. Tedy při druhém pokusu o montáž, ponejprv nesehnali elektrikáře.

Otázku jednoho z developerských melody boys „Jak se vám bydlí?“ považuju za krutou ironii a jsem rád, že jsem se opanoval a nesnížil k brachiálnímu násilí.

Co je to Mgr. Jan Holoubek?

Co to je? Je to člověk? Sůl země? Bardzo zabawny, sympaticzny i inteligentny šimpanz?

Sůl země v kokpitu

Velký sovětský člověk je schopen všeho, alespoň se nám to snažila namluvit propaganda komunistického režimu. Čeho všeho je ale široká ruská duše schopna, to si snad nepředstavil ani Ilja Erenburg. Chápu, že táta chce ukázat harantům, kde a jak pracuje. Musí ale kvůli tomu zemřít 75 lidí?

Strašidelné, dosud jsem sice měl pocit, že plavba jakýmkoliv vzdušným korábem je bezpečná asi jako nechráněný styk s domorodou prostitutkou v rovníkové Africe, tohle mi ale zase dalo nové směry katastrofických úvah. A jen tak na okraj, výraz „klesat rychlostí 70 metrů za sekundu“ zní náramně.